« Úvod | Jiří Březina - Poledni... »

Juraj Kukura


S chlapcem, který se nedostane se svým otcem do konfliktu, není něco v pořádku. Jenže čím víc spolu otec a syn bojují, a to podrhuju, tím víc se syn začne otci na stará kolena podobat. A to nejen psychicky, ale i fyziognomicky. Asi je to nějaká pomsta, zřejmě to tak někdo vymyslel.


Tehdy jsem pochopil, že svému synovi nikdy nesmím říkat, co má dělat, protože to nevím. Z deseti rozhodnutí chybuju tak osmkrát. Nebo sedmkrát, když mám dobrý dne.

Takže jsem se naučil nedávat rady, co je správné a co je špatné, a to jde ještě dál, umím mluvit o svých chybách. Kdybych je skrýval, tak by je dnes dělal i můj syn. On je nedělá. A to je nejvíc, on nezlyhá.


Co mi doopravdy jde. Tvářit se, že vše umím. Neumím chytat, ale na hřišti vypadám jako nejlepší brankář;,neumím šermovat, ale šermuju. Herectví je postavené na tom, že člověk dělá, co neumí.

Celé herectví je postavené na tom, že pochopíte, proč je pedofil pedofilem. To neznamená, že ho obhajujete, ale že mu rozumíte. A když mu rozumíte, tak se podle toho chováte.

Archiv

Fotoalbum

počítadlo.abz.cz
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se