« Úvod | Veronika Žilková »

Ivana Chýlková



Já byla něco mezi mužem a ženou. Všude mi říkali: Uhni chlapče! A pak, jednoho dne, mi začali říkat: Přejete si, mladá paní? Slečnu jsem přeskočila. Mé dělo se v době konzervatoře věnovalo hlavně růstu. Takovým těm blbostem, které napovídají, o jaké pohlaví se jedná, nevěnovalo tělo nejmenší pozornost. Takže jsem pěstovala hlavně intelekt a přesvědčovala sama sebe, že na kráse nezáleží. Při pohledu do zrcadla jsem sebe vnímala jako velmi půvabnou, jenže nikdo z okolí ten názor nesdílel. Říkala jsem si, že je to prostorem, ve kterém jsem. A to mi jen potvrzovalo můj pocit z Frýdku, že tam se asi libí jiné ženy a že je to tam celý nějaký vadný.
To je velký omyl, že by herečka měla být krásná. To jsem si nikdy nemyslela a nemyslím si to ani teď. Krásná má být modelka, i když měřítko krásy je zcela subjektivní. Herečka má být hlavně talentovaná a mít osobnost. Je dobré, když z herečky můžete udělat krásku i ošklivku. To je takový bonus k tomu talentu, že je i tvárná. Kdybych vybírala studenty na herecké školy, brala bych i tlusté, hlavně, aby byli nadaní. Dnes je tolik hezkých mladých hereček, že těžko poznáte, která je která. Nemůžou za to, okolí je žene do pocitu, že krásná holka má být herečkou. Ten vnější tlak na krásu je teď obrovský. Výsledkem je takový mediální unisex.

Nechtěla jsem hrát Julii ani princezny. Není s nimi zábava. Já obdivovala Ivu Janžurovou. S tou byla zábava vždycky. Na tu jsem se mohla koukat pořád dokola. Ona není typická krasavice, ale mohla být krásná i ošklivá, vážná i zábavná. Taková by podle mě herečka měla být.

Teletník sice není bůhvíjaké prostředí, ale možná, že už lidi nebaví dívat se, jak dnes herci hrají pořád ve stejných oranžových kulisách. Stejní herci v nich říkají stejné věty, řeší stejné problémy. Asi ten starý teletník baví víc.

Naučila jsem se pracovat tak, abych měla čisté svědomí, že jsem nic neošidila. Že jsem pro tu věc udělala maximum. Ale musím počítat s tím, že některé věci nemůžu ovlivnit. Takže mě to mrzí, ale ne nějak fatálně. Netrápím se tím. Mrzelo by mě, kdyby dopadlo špatně něco, co jsem mohla ovlivnit.

Jáchymovi rozumím. Čemu nerozumím je internet. Mě ten internetový svět kromě informací nic nenabízí. Myslím, že děti přicházejí o bezstarostnost.

Všude jsou jen herny a nonstopy. Připadá mi podivuhodné, že tam, kde lidé nemají práci, jsou všichni v hernách.

Vysvětluju, jak umím, takže po emotivní stránce. Co se týká vědomostní stránky, má nepoměrně víc vědomostí než já. Například Facebook je mi z duše odporný. Považuju ho za vadný prostor.

Když si z nás dělá legraci a daří se mu to, tak jsem šťastná. Každý, kdo tohle umí, se mi zdá cenný.

Archiv

Fotoalbum

počítadlo.abz.cz
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se