« Úvod | Heda Čechová – MF Dnes... »

Josef Klíma – Smrt podle Druidů




Kdyby lidé věděli, kdy zemřou, chovali by se rozhodně jinak, než se chovají v blahé nevědomosti. Psaly by testamenty, prosili by za odpuštění ty, jimž ublížili, modlili by se.

Takhle to chodí vždycky. Co svět světem stojí, existuje určitý patro, odkud může přijít neviditelnej pokyn, proti kterýmu jsme my, obyčejný pěšáci, bezmocný. Protože ani nemůžeme dokázat, že někdo něco takovýho vydal.

Věřila už dávno, že ze sebe navzájem vyplývají i věci, které spolu navenek vůbec nesouvisejí. To byl taky otcův vklad do její duše. Po pádu železné opony se konečně dostal za hranice, procestoval kus světa ne jako turista, ale jako novinář, a vždycky, když klesala na mysli po nějaké prohře, když si připadala slabá a bezvýznamná, jí připomínal staré indické přísloví“ Věř, že rozhodnutí mravence může pohnout i hvězdami. Když se to správně zpřevoduje. Což už Indové neříkají.

Nejdůležitější chvíle v životě postřehneme až dávno po tom, co k nim dojde.

Takže ji vymazal, jako se umrtví zub. V dásni sice stále drží, ale už nebolí.

Sestavu drobných břemen, které nám přidává na záda stáří, abychom si nemysleli, že zůstaneme věčně mladí, zdraví a krásní.


Archiv

Fotoalbum

počítadlo.abz.cz
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se