« Úvod | Kniha snů - Nina Georg... »

Brian Freeman - Noční pták



Je to zvláštní, člověk žije ve svém vlastním těle, ale v zrcadle vidí zvenku někoho, kdo je mu cizí.

Kdykoliv člověk vytáhne nějakou vzpomínku z knihovny, změní se, než ji stačí vrátit zpět. Každá vybavená vzpomínka je jako měkký jíl. Jakmile je venku, jakmile ji člověk dostane do rukou, může ji hníst a přeměnit v něco nového.

Je snažší kráčet dál jedním směrem po cestě, po níž se člověk vydal, než měnit směr na křižovatkách, o kterých člověk neví, kam ho zavedou.

Kdykoliv si něco vybavíme, měníme tím, co jsme viděli. Naše vzpomínky na nějakou událost jsou ovlivněné tím, jak chceme, aby ta situace dopadla, jek chápeme naši roli v ní, co nám o ní lidé řekli a dokonce i tím, co jsem slyšeli či četli, že se stalo., Po nějakém čase není náš mozek schopen rozlišit mezi skutečností a naší rekonstrukcí skutečnosti.

Všechno v životě končí u vzpomínek. Všechno dobré. Všechno špatné. Skutečné. Vymyšlené. Když se to spojí dohromady, je z toho konkrétní člověk.

Věci se dějou a člověk vymýšlí co s nimi, jenže to neznamená, že to vždycky dopadne dobře.

Myslím, že v životě funguje podivně přísná logika. Všechny dílky skládačky nakonec zapadnou na svoje místo.

Archiv

Fotoalbum

počítadlo.abz.cz
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se