« Úvod | Všechno není zapomenut... »

Bez nadpisu


Jak často člověk přemýšlí o svém životě, o svých prohrách, ubohých vítězstvích? Snad to má každý jinak, snad se s tím umí každý jinak i vypořádat. Ona byla tragéd, nevěřila lidem, vždy na každém nacházela jen to špatné, ale nikdo netušil, že to ještě špatnější nachází na sobě. Nevěřila lidem, ale ještě víc nevěřila sobě. Některé lidi byla schopna obdivovat, sebe nikdy. Měla hořký život, pochybnosti ji srážely ke dnu, zvednout se neuměla. Ve světlých chvilkách si pohrávala s myšlenkou, že je vše dobré, že svítí sluníčko, že se na ni lidi usmívají a ona na ně, že je potřebná, žádaná….. o to těžší pak bylo poznání, že je to jen bláznivý sen bláznivé holky, o to těžší pak byl pád na zem.
Hledala důvěrníka, zpovědníka, …. Přítele?
Našla výsměch, urážky, zradu …
Ale jak s tím žít?
To nevěděla, věděla jen, jak s tím nežít……

Archiv

Fotoalbum

počítadlo.abz.cz
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se