« Úvod | Veronika Žilková »

Přízemka

Říkejme jí třeba Eliška. Má přítele Honzu. Moc jim to spolu sluší, Ona je servírka a on celkem obyčejný dělník. Už se znají dlouho a pronajali si takový malý útulný byteček v jednom omšelém paneláku. Zatím nemají děti, tak se starají o pejska. Na první pohled vypadají velice spokojeně.Ona se stará o domácnost, dobře a pořád vaří. On nakupuje a když má čas i nějakou tu opravu doma zvládne. Společně venčí pejska a to je vše. Teprve když se Eliška trochu připije a začne být upřímná, to se pak jeden diví jaká z ní leze pravda. Honza je strašně žárlivý, přestože ona ho velice miluje a nemá ani pomyšlení na nějakého jiného. Jenže on asi ví proč tak žárlí. Nebaví ho sex a tak podezřívá svoji krásnou přítelkyni ze záletů. Jí to samozřejmě chybí a snaží se ho různě svádět, ale je neúspěšná. Zkoušela erotické prádlo, alkohol, ale vždy se spíš odbourala sama a Honza ani ťuk. Tak tu stresovou situaci občas řeší alkoholem sama a je jí jedno kde a jak a komu se potom svěřuje. Bylo mi skutečně trapné ty její intimnosti poslouchat, ale jí se zjevně nechtělo domů a tak povídala a povídala a povídala. Přitom se stačila tak dokonale upravit, že jsem měla strach jak dojde domů. Nejdřív se zasekla na záchodě a podařilo se jí dokonale zničit prkénko. Plácala se tam a přitom odmítala jakoukoli pomoc. Snažila jsem se ji přimět, aby šla domů, ale ona nechtěla, že je tam on a bude se na ni zlobit, že byla u kadeřníka a ona ho taky nechce vidět. Po dobré půlhodině přemlouvání jsem ji takřka vystrkala ze dveří, odmítla doprovod a nějakým způsobem se doplazila domů. Za pár dní přišla znovu a s nevinnou tváří se ptá: jak jsem tu byla posledně, neděla jsem nějaké problémy? Já nějak nevím, co bylo. Naštěstí – vůbec nic si nepamatovala a tak jsem před ní nemusela mít trapný pocit, že já vím a ona neví.


Archiv

Fotoalbum

počítadlo.abz.cz
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se