« Úvod | Eleanor Moran - Až moc... »

Interview s Bohem

„Pojď dál,“ řekl Bůh.
„Tak ty bys chtěl se mnou dělat interview?“
„Jestli máš čas….“ Řekl jsem.
Bůh se usmál a odpověděl: „Můj čas je věčnost, a proto je ho dost na všechno. A na co se mě vlastně chceš zeptat?“
„Co tě na lidech nejvíc překvapuje?“
Bůh odpověděl: „To, že je nudí být dětmi, a tak pospíchají, aby dospěli a když jsou dospělí, zase touží být dětmi.
Překvapuje mě, že ztrácejí zdraví, aby vydělali peníze, a pak je utrácejí za to, aby si dali zdraví zase do pořádku.
Překvapuje mě, že se natolik strachují o budoucnost, že zapomínají na přítomnost, a tak vlastně nežijí ani pro přítomnost, ani pro budoucnost.
Překvapuje mě, že žijí, jako by nikdy neměli umřít, a že umírají, jako kdyby nikdy nežili.“
Pak mě Bůh vzal za ruce a chvíli jsme mlčeli. Já se ale ptal dál: „Co bys chtěl jako rodič naučit své děti?“
Boha má otázka ani trochu nezarazila: „Chtěl bych, aby poznaly, že nemohou nikoho donutit, aby je miloval. Mohou jenom dovolit, aby je druzí milovali.
Chtěl bych, aby pochopily, že nejcennější není to, co v životě mají, ale koho mají.
Chtěl bych, aby poznaly, že není dobré porovnávat se s druhými. Každý bude souzen sám za sebe, ne proto, že je lepší nebo horší než jiní.
Chtěl bych, aby pochopily, že bohatý není ten, kdo má nejvíc, ale ten, kdo potřebuje nejméně.
Chtěl bych, aby poznaly, že trvá jen pár vteřin způsobit lidem, které milujeme, hluboká zranění, ale trvá naopak mnoho let, než se taková zranění uzdraví.
Chtěl bych, aby se naučily odpouštět – a to skutkem.
Chtěl bych jim dopřát poznání, že jsou lidé, kteří je velmi milují, ale kteří nevědí, jak své city vyjádřit.
Chtěl bych, aby pochopily, že za peníze si mohou koupit všechno kromě štěstí.
Chtěl bych, aby poznaly, že opravdový přítel je ten, kdo o nich všechno ví, a přesto je má rád.
Chtěl bych, aby věděly, že vždycky nestačí, aby jim odpustili druzí, ale že oni sami musejí odpouštět.“
Chvíli jsem seděl a těšil se z boží přítomnosti. Pak jsem Bohu poděkoval, že si na mně udělal čas. Poděkoval jsem mu také za všechno, co pro mne a mou rodinu dělá.
A Bůh mi na to řekl: „kdykoliv se ptej. Jsem ti k dispozici čtyřiadvacet hodin denně. Jen se ptej a já ti vždy odpovím. A ještě něco si pamatuj – lidi zapomenou, co jsi řekl, zapomenou, co jsi udělal, ale nikdy nezapomenou, jak se vedle tebe cítili.“


Pod text se bez výhrad podepisuji ! Pověsit a zarámovat !

Dobrý den, docela náhodou jsem si kliknul na Váš webík a byl jsem mile překvapen různorodostí a kvalitou textů. Také citáty jsou zajímavé, Jsem rovněž "postižen" tím, že čtu s tužkou v ruce a pak se hromadí výpisky a za čas z toho je nepřehledná změť, takže to musím třídit podle témat. Co s tím děláte Vy? Já se hlavně zabývám malováním obrázků... kdyby se na tenhle formulář nějaký vtěsnal, tak bych jej poslal. Ale k vidění jsou na www.antikvariatking.cz. Kdybyste někdy měla náladu a klikla si... mám tam i nějaké texty. Kritiky nikdy není dost. Přeji vám vytrvalost v psaní a další dobré nápady. S pozdravem Josef Král.

krásné....

přidat komentář

Archiv

Fotoalbum

počítadlo.abz.cz
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se