« Úvod | Jiří Březina - Poledni... »

Paroubek

Pokud by se Paroubkova sociální demokracie dostala k moci, došlo by, když to přeženu, na změnu režimu. Paroubek by nejspíš pokračoval v tom, co začal, když se dostal k moci - ve spolupráci s komunisty. Formálně by sice tvořil koalici s jinou stranou, která by mu dělala alibi, ale kdykoli by potřeboval, tak by ji s komunisty převálcoval.
Jiří Paroubek velmi jasně několikrát řekl, že je ochotný se spojit i s čertem. On není přesvědčením komunista, ale myslí si, že je zvládne. To je tradiční omyl české politiky.

Po roce 2002 se u nás stala významná věc, o které málokdo psal: Vladimír Špidla se pokusil vytvořit nekomunistickou autentickou sociální demokracii. Měl počestné úmysly, ale nebyl moc šikovný politik a pokus ztroskotal. To, co dnes dělá Paroubek, je pravý opak. Dnešní ČSSD je strana, již vede autoritativně člověk, kterému nejde o nic než o sebeprosazení. To je ze všeho nejvíc nebezpečné. On je samozřejmě schopný se spojit třeba i s Topolánkem, ale tato příležitost se nenaskytuje, takže mu zbývají komunisté. Považuji Jiřího Paroubka za neštěstí české politiky.
Poté, co se vyčerpaly všechny možnosti zdejších intelektuálnějších politiků, přišel k moci člověk odkojený středním establishmentem normalizační éry. Není přesvědčením komunista; kdyby jím byl, byl by méně nebezpečný. Je to úspěšný manažer, který v tom umí bruslit, dovede vystihnout slabé stránky tohohle systému, které vyplývají z dědictví normalizace, a na nich staví. Jde mu jen o to udržet se v těchto podmínkách, ve kterých se umí pohybovat jako ryba ve vodě, u moci.
Předchozí garnitura - Havel, Klaus, Zeman - nebyli lidé spojení s establishmentem normalizačním. Pokud jde o Topolánka, jeho největší hřích je studium na vojenském gymnáziu, nechci ho idealizovat, ale nebyl normalizační kádr. Moc šikovný politik není, dělá chyby, ale je přece jen trochu sympatičtější než politik, který má nekalé úmysly. Ať je jakýkoli, je pozoruhodný tím, že se jako první pokusil dělat jinou než tu tupou nenávistnou politiku, kterou dělali kdysi Langerové, Tlustí, Zahradilové - tedy zlaté Klausovy děti. A to je třeba ocenit.
Paroubek se do kouta zahnat nenechá.

NEŠVAR ČESKÉ POLITIKY: DRŽET POZICE

Na Slovensku mají média podobný vztah k Ficovi jako u nás k Paroubkovi: píší o sebemenší chybě, často emotivně a silnými slovy. Důsledkem je, že veřejnost už vůbec nereaguje na skandální kauzy. Fico si může dělat, co chce, a stále mu roste popularita. Nemůže se nám to stát s Paroubkem?

Nejde ani tak o silná slova, jako o věcný popis situace: Paroubkova ochota spojit se pro jakýsi osobní úspěch třeba s čertem je strašlivě nebezpečná. Čerta je možné opít rohlíkem jen v pohádce, ve skutečnosti vyhraje a jediná možnost je nespojovat se s ním.


Archiv

Fotoalbum

počítadlo.abz.cz
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se