« Úvod | Eleanor Moran - Až moc... »

Bílá vína

Chardonnay
Původ: Pravděpodobně vznikla volným křížením Rulandského s odrůdou Heunisch. Na Moravě a v Čechách se spolu s Rulandským bílým pěstuje od nepaměti. Nyní tvoří 3,4 % vinic ČR s tendencí k dynamickému růstu (od roku 1994). V poslední době patří k nejmódnějším bílým odrůdám jak v ČR tak i ve světě.
Popis: Oproti Rulandskému bílému je plnější, harmoničtější a má vyšší intenzitu aromatických látek. Obsah kyselin v moštu ve srovnání s Rulandským bílým je o 2 až 4 g/l vyšší. Víno je vhodné pro dlouhodobé uchovávání a jako jedno z mála bílých odrůdových vín je vhodné pro technologii „barrique“.

Irsai Oliver
Původ: (Bratislavské bílé x Čabaňská perla) Ve 30. letech 20. století tuto odrůdu v Maďarsku v Kecskemétu vyšlechtil P. Kocsis. V Čechách se prakticky nepěstuje, na Moravě se podílí na skladbě odrůd 0,5 % plochy vinic.
Popis: Víno je zlatožluté barvy výrazné typické vůně, velmi pronikavé, chuť plná, vysoce aromatická, připomínající muškátové víno, svým charakterem ne tak příjemné. Velmi vhodné do vín známkových a do směsí.

Müller Thurgau
Původ: Odrůda byla vyšlechtěna v roce 1882 Prof. H. Müllerem, který pocházel ze Švýcarského kantonu Thurgau a šlechtění prováděl v Geisenheimu. Uvádí se, že se jedná o křížení Ryzlink rýnský x Sylvánské zelené, jak vystihuje i její synonymum, ale poslední poznatky (genová analýza provedená Dr. Ferdinandem Regnerem) nasvědčují tomu, že odrůda vznikla křížením Ryzlinku rýnského s Madlenkou královskou. Před více než šedesáti lety se u nás začínala pokusně pěstovat na několika místech a dnes je u nás druhou nejrozšířenější odrůdou. Pěstuje se na 13,9 % plochy vinic ČR, přičemž trend směřuje ke značné redukci.
Popis: Pro nižší kyseliny je harmonické až měkčí, středně plné s příjemnými aromatickými látkami. Pro tyto aromatické látky a nižší obsah kyselin bývá často používáno do směsí s pozdě zrajícími odrůdami, které mívají nadměrný obsah kyselin. Odrůda Müller Thurgau se během sta let rozšířila v severních vinohradnických oblastech tak, že dnes patří mezi základní odrůdy.

Muškát moravský
Původ: (Muškát Ottonel x Prachtraube) Byl vyšlechtěn v Polešovicích Ing. V. Křivánkem. Do Státní odrůdové knihy byl zapsán pod názvem MOPR v roce 1987, v roce 1993 přejmenován na Muškát moravský. Tato odrůda se velmi rychle rozšířila ve vinohradech České republiky. Její podíl na celkové ploše vinic dosahuje v ČR 2,3 %. Muškát moravský se tak stal nejrozšířenější původní tuzemské novošlechtění.
Popis: Muškátového typu, aróma o něco jemnější ve srovnání s Muškátem Ottonelem. Rovněž kyseliny jsou mírně sníženy.

Muškát Ottonel
Původ: Pochází z Francie, kde byl v minulém století R. Moreau z Angers vypěstován ze semene pocházejícího z křížení Chrupky a Muškátu žlutého. U nás se pěstuje již dlouho, ale praktický význam nemá. V poslední době je nahrazován odrůdou Muškát moravský. V ČR se pěstuje přibližně na 0,4 % plochy vinohradů, v poslední době se nesází.
Popis: Nejčastěji se u nás používá do směsí. Ve vynikajících ročnících se získávají plná vína se zbytkem cukru. Muškátová vůně je jemná.

Neuburské
Původ: Pochází z Rakouska, kde se vyskytuje již téměř 150 let. Údajně bylo vyplaveno Dunajem ve Wachau. Dříve se uvádělo, že je nahodilým křížencem Rulandské bílé x Sylvánské zelené. Poslední poznatky však nasvědčují tomu, že se jedná o odrůdu vzniklou nahodilým křížením Veltlínské červené x Sylvánské zelené. Na Moravě se začala tato odrůda pěstovat po roce 1915. Před pětašedesáti lety tvořilo 4 % výměry moravských vinohradů, nyní 2,7 %.
Popis: Víno je barva zelenkavé až žluté, příjemné vůně připomínajících nádech kouře. Je vyhledáváno znalci a milovníky vín, proto se udržuje v našem sortimentu i přes pěstitelské potíže

Pálava
Původ: (Tramín červený x Müller-Thurgau) Byla vyšlechtěna v padesátých letech minulého století. Autorem je Ing. Veverka, který se odrůdou zabýval ve ŠSV Velké Pavlovice a Perná. Podíl na celkové ploše vinic v ČR činí 0,7 %.
Popis: Harmonické a plné s arómatem připomínajícím Tramín červený, ale aromatické látky jsou jemnější.


Rulandské bílé
Původ: Odrůda vznikla jako pupenová mutace Rulandského šedého a pěstuje se v Alsasku již od 14. století. Paradoxní je český název Rulandské, který vychází z označení Burgundského šedého v Německu, kde se o jeho rozšíření zasloužil Johann Seger Ruland ze Špýru. Ale žádná souvislost neexistuje k označení ostatních burgundských odrůd jménem tohoto obchodníka. Český název "Rulandské" pro celou skupinu burgundských odrůd se tak stal bohužel světovou raritou. Ve Státní odrůdové knize byla zapsána pod názvem Burgundské bílé od roku 1941 do roku 1993, od roku 1993 s názvem Rulandské bílé. Na území dnešní České republiky zaujímala před pětašedesáti lety tato odrůda 2 % plochy vinic, dnes 5,1 % s tendencí udržování si tohoto podílu i při vysoké konkurenci odrůdy Chardonnay.
Popis: Plné, extraktivní s vyššími kyselinami. Je často používáno ke scelování. Zráním nabývá na kvalitě.


Rulandské šedé
Původ: Je pupenovou mutací Rulandského modrého. Vzniklo pravděpodobně v Burgundsku, odkud se rozšířilo po celé Francii a zvláště do Champagne. Do Čech se dostala tato odrůda již ve 14. století spolu s Rulandským modrým, v Německu ji rozšiřoval obchodník Johann Seger Ruland ze Speyeru, který v roce 1711 našel několik keřů ve zpustlé zahradě ve Falci a nese tam po něm, stejně jako u nás, jeho jméno. Označení Rulandské v češtině je nevhodné, neboť se tato odrůda u nás pěstovala již dávno před narozením pana Rulanda. Vhodnější bude název Pinot gris. Před sto lety se u nás pěstovala pouze ve smíšených výsadbách, před pětašedesáti lety byla tato odrůda v ČR rozšířena na 0,5 % ploch vinic. V současnosti se pěstuje na 2,0 % rozlohy vinic a v posledních letech je patrný trend k mírnému zvyšování tohoto podílu.
Popis: Ve velmi teplých ročnících může mít málo kyselin. Pro vysoký obsah cukrů v hroznech se každoročně používá k získávání vína s přívlastkem.

Ryzlink rýnský
Původ: Původ není dosud vyjasněný, předpokládá se, že odrůda vznikla v okolí horního toku Rýna volným křížením odrůdy Heunisch se semenáčem Tramínu. V každém případě se do všech světových vinohradnických oblastí rozšířila z Německa, kde nyní zabírá téměř 22 % plochy všech vinic. Ryzlink rýnský byl rozšířen na území naší republiky řádem sv. Benedikta v 17. století. Jiné prameny uvádí, že k nám byl dovezen již za vlády Karla IV., tedy ve 14. století, ale v samotném Německu se uvádí teprve v roce 1435. Název odrůdy v překladu v němčině připomíná sprchávání. Kolem roku 1935 tvořil Ryzlink rýnský na našem dnešním území přibližně 13 % rozlohy vinic. V roce 2002 se podílí na celkové ploše vinic ČR 6,5 % s tendencí mírného zvyšování.
Popis: Dosahuje vynikající jakosti, pokud jsou hrozny sklizeny koncem října až začátkem listopadu, protože se aromatické látky vyvíjí především při střídání nízkých nočních teplot se slunečnými dny. Víno poskytuje ve všech jakostních stupních - především zajímavý je kabinet, pozdní sběr a výběr z hroznů, poslední však Ryzlink rýnský dává jen v nejlepších letech. Je považován za nejkvalitnější odrůdu severních vinohradnických oblastí.

Ryzlink vlašský
Původ: Původ není jednoznačný, s Ryzlinkem rýnským nemá mimo názvu nic společného. Pro Český region je příliš pozdní a z toho důvodu se tam nepěstuje. Na Moravě se začal vysazovat kolem roku 1900, nyní jeho podíl na celkové ploše vinohradů tvoří 10,4 % s tendencí ke snižování. Je třetí nejčastěji pěstovanou odrůdou v České republice.
Popis: Má vyšší obsah kyselin, často se používá do směsí a k výrobě šumivých vín. Ve velmi příznivých letech dává výjimečná vína.

Sauvignon
Původ: Původ není přesně určen, pravděpodobně pochází z Francie. Podle nejnovějších výzkumů tato odrůda vznikla samovolným opylením odrůdy Chenin blanc pylem odrůdy Tramín červený. Jeho plochy poslední dobou ve světě prudce rostou, začíná se pěstovat i v zemích kde dosud ve větším rozsahu nebyl - např. v Německu. V ČR se vysazuje od počátku padesátých let. V českém regionu se prakticky nepěstuje, v moravském tvoří 3,5 % vinic s tendencí k poměrně rychlému zvyšování jeho podílu.
Popis: Patří mezi nejjakostnější vína v severních vinohradnických oblastech. V dobrých ročnících je plné s typickými broskvově muškátovými aromatickými látkami. V horších ročnících jsou vína méně plná s převahou kyselin a jejich aróma je kopřivové. Víno je velmi oblíbené.

Sylvánské zelené
Původ: Pochází asi z Rakouska, okolí Kremže. Dříve se uvádělo jako místo původu Sedmihradsko, ale tam se začalo pěstovat až kolem roku 1870. Rakouskému původu nasvědčuje i skutečnost, že podle posledních výzkumů tato odrůda vznikla samovolným opylením Tramínu pylem krajové odrůdy Rakouské bílé. Bývalo velmi rozšířeno v Rakousku, u nás a v SRN, ještě počátkem tohoto století patřilo Sylvánské zelené k nejrozšířenějším odrůdám ve střední Evropě. První zmínky pochází v Německu z roku 1665. U nás a v Rakousku bylo vytlačeno odrůdou Müller-Thurgau. Kolem roku 1935 se podílelo 12 % na celkové ploše vinic u nás. V současnosti se na celkové ploše vinic ČR podílí 0,45 % a jeví se reálným, že tento podíl v nejbližších letech bude stoupat. Větší zastoupení má v českém vinařském regionu.
Popis: Dříve bylo velmi oblíbeno, dnes odrůda ustupuje a tím i s vínem se setkáváme ojediněle. Obsahuje dost kyselin, je jemně kořenité. Pro svoji ojedinělost se stává vyhledávanou specialitou mezi milovníky suchých vín.

Tramín červený
Původ: Původ není zcela jasný, může pocházet z jižních Tyrol. Je tam dokumentován v městečku Tramin již v 15. století, i když počátkem 20. století tam tuto odrůdu pěstoval pouze jeden vinař. Může ale pocházet i z Maďarska nebo Rakouska či jihovýchodní Evropy. V německé Falci je prokázán od 16. století, nachází se tam i dosud produkční vinice osázená touto odrůdou před 400 lety. Podle posledních rakouských výzkumů vznikl volným křížením s révou lesní a pak se podílel na vzniku dalších klasických evropských odrůd révy vinné. Je geneticky nejstarší u nás pěstovanou odrůdou révy. Kolem roku 1935 se na našem území pěstoval na necelých 4 % plochy vinic. Dnes se vyskytuje pouze na 2,1 % výměry vinic, přičemž jeho plocha ustupuje. Vhodnějším by bylo prosté označení „Tramín“.
Popis: Je plné a kořenité. Z dobře vyzrálých hroznů připomíná vůni růží. Pro kvalitní víno jsou nezbytné dobře vyzrálé hrozny, které ale pak mohou mít nižší obsah kyselin. Patří k odrůdám, ze kterých se získává největší podíl vína s přívlastkem.

Veltlínské červené rané
Původ: Původ není jednoznačný, ampelograficky je tato odrůda zcela odlišná od Veltlínského zeleného. Stejně jako Neuburské vzniklo nahodilým opylením Sylvánského zeleného pylem Veltlínského červeného. K nám se tato odrůda rozšířila z Dolního Rakouska. Nyní dosahuje 2,2 % plochy vinic ČR.
Popis: Má nižší kyseliny a menší buket při vysokém extraktu, používá se především do směsí. Velmi rychle zraje.

Veltlínské zelené
Geneticky se velmi podobá odrůdám Tramín a Červenošpičák. Pravděpodobně pochází z Rakouska, kde je i nejvíce rozšířeno. V Čechách se nepěstuje, na Moravě tvořilo Veltlínské zelené ještě před pětašedesáti lety 30 % plochy vinic. Je to stará odrůda na Moravě již dlouho pěstovaná. V současnosti se na celkové výměře vinic ČR podílí 14,5 % a je tím absolutně nejpěstovanější odrůdou révy vinné v České republice.
Popis: Jemná vůně podobná lipovému květu, chuť slabě hořkomandlová, příjemné kyseliny, harmonické. Často se používá do směsí.



Archiv

Fotoalbum

počítadlo.abz.cz
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se