« Úvod | Všechno není zapomenut... »

Červená vína

Z celkového objemu v ČR každoročně vyráběného vína tvoří jednu čtvrtinu víno červené. K jeho výrobě se pěstují odrůdy révy s modře zbarvenými bobulemi hroznů. Jelikož naše vinařské oblasti leží při severní hranici možnosti rozšíření vinné révy, jsou vhodnější pro výrobu vín bílých. Tvorba tříslovin a červeného barviva, které jsou hlavními složkami červených vín, jsou intenzivnější v jižních vinařských oblastech Evropy. Dále se u červených vín vyžaduje nízký obsah kyselin, zvláště kyseliny jablečné. V českých oblastech bývá většinou obsah kyselin vyšší, takže naše červená vína bývají "tvrdá" a proti jihoevropským mají méně tříslovin. Proto záleží hlavně na umění vinaře, aby dovedl i v našich méně příznivých podmínkách chuťově vyladit to, co naše příroda nevždy poskytuje.

Rulandské modré
(Pinot noir, Pinot nero, Blauer Burgunder,Spätburgunder, Kisburgundi)
Je tradiční odrůdou jak v Čechách, tak na Moravě. Zaujímá cca 4 % z celkové plochy vinic, zápis do Státní odrůdové knihy byl proveden roku 1941.Pinot noir je hlavní odrůdou dvou francouzských vinařských oblastí- Burgundska a Champagne. V Burgundsku se z jejích hroznů vyrábějí proslulá vína červená a v Champagne bílé klarety pro výrobu pravého šampaňského. O drůda je velmi rozšířená po celém světě.
Francouzský název Pinot je odvozen od slova Pin = šiška, protože jeho malé, bobulemi nahloučené hrozny připomínaly šišky jehličnanů. Téměř všude nese původní francouzský název Pinot noir v možných jazykových úpravách- v Itálii „Pinot nero“, v Německu „Spätburgunder“, v Rakousku „Blauer Burgunder“, „Crni burgundac“ na Balkáně, „Kisburgundi“ v Maďarsku. U nás původně „Roučí modré“, dnes „Rulandské modré“.
Původ odrůdy
Pinot noir pochází z Burgundska, kde pravděpodobně v době římské vzniklo samovolným křížením odrůd Mlynářka (Pinot meunier) a Tramín. Záznamy o existenci této odrůdy jsou doloženy již v 7. století v Porýní a v 9. století v okolí Bodamského jezera. Do Čech je z Francie dal ve 14. století přivézt Karel IV., zde později tvořilo 90 % plochy vinic. Z Rulandského modrého vzniklo mutací Rulandské šedé a z něho Rulandské bílé. Kolem roku 1935 činil podíl Rulandského modrého 36 % z celkové plochy českých vinic. Nyní se v ČR pěstuje na 2,5 % vinic s tendencí k mírném zvyšování plochy. Mostecká, roudnická, znojemská a mutějovická oblast má největší podíl u nás.
Réva
Keře jsou středního růstu, dobré odolnosti proti mrazům a jejich malé hrozny zrají pozdě. Při úměrné sklizni dosahují velmi dobré cukernatosti.
Podávání vín
Červená vína Pinot noir se podávají v širokých pohárech a platí pro ně pravidlo, čím starší víno, tím objemnější pohár. Pohár se plní jen do pětiny až čtvrtiny celkového objemu, aby se široká hladina vína mohla dobře provzdušit. Taková vína lze podávat bez pokrmů či k meditování s přáteli. Při stolování se doporučují k pečeným masům, k nadívané drůbeži, k pokrmům z hub a k mnoha druhům sýrů.

Frankovka
(Lemberger, Blaufränkisch, Kékfrankos)
Frankovka patří k nejcennějším u nás pěstovaným modrým odrůdám, zaujímá cca 7% z celkové plochy vinic. Zápis do Státní odrůdové knihy byl proveden roku 1941.
Původ odrůdy
Původ této odrůdy není zcela jasný, možná je zemí původu Dolní Rakousko nebo Chorvatsko. Jedním z jejích předků byla odrůda Heunisch. Pěstuje se hlavně ve středoevropských vinařských oblastech. Frankovka se ve větší míře pěstuje v Rakousku kolem Niedzerského jezera a v Německu ve Würtenbersku, kde se nazývá Limberger. U nás se pěstuje jen na Moravě, protože je to odrůda pozdní. V předminulém století to byla nejčastější modrá odrůda na Moravě, ale již před rokem 1900 jí začal nahrazovat Modrý Portugal a později Svatovavřinecké. H lavní zastoupení Frankovky v ČR je velkopopovická oblast, dále je pak známá oblast bzenecká, strážnická a brněnská.
Réva
Keře této odrůdy jsou bujné, mají vzpřímený růst a velké, tmavozelené listy se třemi méně výraznými laloky. Réva vyzrává dobře, má dobrou mrazuodolnost i vyšší odolnost proti plísni šedé. Hrozny jsou velké, křídlaté, volné. Bobule střední, kulaté, černomodré. Chuť je kořenitá. Réva vyžaduje dobré polohy a sucho. Výborné jakosti červených vín je dosaženo tehdy, pokud je Frankovka vysazena v teplé oblasti v nejlepších viničných polohách, v půdě štěrkovité či v záhřevné spraši.
Charakteristika vína
Vína odrůdy Frankovka mají světle až tmavě rubínovou barvu s fialovými záblesky.
V mladém víně je převládající aroma travnaté, které se později při zrání vína mění na ostružinovou vůni. Ve vínech Frankovky je vždy poněkud více kyselin než v ostatních červených vínech, nejprve jsou i třísloviny tvrdší. Tato skutečnost vede producenty kvalitních vín Frankovky k podstatnějšímu snížení sklizní probírkou hroznů, k prodloužení doby kvašení a tím získání vyššího extraktu. Současně se ponechávají taková vína delší dobu vyzrávat na sudech. Tím se dá docílit při využití jablečno-mléčného kvašení výraznější charakter červeného vína, které nepostrádá na kořenitosti, a přestože je plné, ani na ovocnosti. Vína se dají dobře skladovat (lze je uchovávat více let) a zrají na láhvi pomalu.
Podávání vín
V závislosti na vyzrání hroznů lze víno odrůdy Frankovka považovat buď za běžné denní víno ke svačinám, či k celé řadě obvyklých jídel všedního dne, nebo jako víno láhvově zralé z dobrých ročníků se výborně hodí k pečeným masům, ke zvěřině, ke kachně, k huse, ke guláši, k jídlům z vnitřností, ke kořeněným jídlům zeleninovým, ke zrajícím i bílým sýrům, k těstovinám v kořenité úpravě, k některým typům pizzy.

Svatovavřinecké
(Saint Laurent, Sankt Laurent)
Odrůda Svatovavřineckého vína dnes zaujímá 9 % z celkové plochy vinic, zápis do Státní odrůdové knihy byl proveden roku 1941.Ve Francii se nazývá Saint Laurent, v Rakousku Sankt Laurent, v současnosti se nejvíce pěstuje u nás.
Původ odrůdy
Analýzy ukazují, že odrůda je příbuzná s odrůdami burgundskými. Svatovavřinecké pochází z území dnešní Francie, odkud byla v polovině předminulého století rozšířena do Německa. Dříve bývala rozšířena ve Francii, Švýcarsku, Rakousku. U nás se začala pěstovat po roce 1900, kolem roku 1935 zaujímala asi 1 % ploch vinic u nás. Nyní se v ČR pěstuje na přibližně 9 % celkové plochy vinic. Svatovavřinecké je u nás nejrozšířenější modrou odrůdou révy vinné a čtvrtou odrůdou celkem, pěstuje zejména v roudnické, mostecké, brněnské a bzenecké vinařské oblasti. Největší plochy této odrůdy v rámci států světa se nacházejí právě v ČR.
Réva
Keře této odrůdy jsou bujného růstu. Listy střední, tří až pětilaločné, středně hluboko vykrajované. Dřevo vyzrává dobře, mrazuodolnost je vysoká, odolnost proti houbovým chorobám střední. Hrozen je střední, kónický, mírně křídlatý a hustý. Černomodré bobule jsou většinou oválné a z hustého hroznu se někdy vytlačují. Bobule uvnitř hustého hroznu jsou méně vybarvené a s vysokým obsahem kyselin. Bobule se začínají vybarvovat ke svátku sv. Vavřince (10. srpna). Na polohy není náročné, snáší i méně živné půdy. V mládí plodí dobře, později se objevuje střídavá plodnost.
Charakteristika vína
Víno Svatovavřineckého je oblíbeno pro svou tmavě červenou barvu, výraznou višňovou, někdy až černorybízovou vůni, výrazný odrůdový charakter a zajímavě strukturované třísloviny. Víno je středně plné až plné, v době láhvové zralosti se jeho agresivnější charakter mění v říznou a nakonec sametovou plnost Někdy bývají mladá vína zatížena příliš vysokým obsahem kyselin. Svatovavřinecké je v ČR oblíbené, ale přesto se nejvíce užívá do kupáží k výrobě známkových vín, kde jsou kyseliny vítané při spojování se zahraničními víny z jižních oblastí.
Podávání vín
Vína se velmi dobře hodí k tomu, aby doprovázela tmavá masa a sýry s intenzivní chutí.

Modrý Portugal
Blauer Portigieser, Portugieser Blau, PortugaisBleu, Oporto
Zaujímá 3,9 % z celkové plochy vinic, zápis do Státní odrůdové knihy proveden již roku 1941.
Modrý Portugal, maďarsky Oportó, na Balkáně Kraljevina, ve Francii Portugais Bleu.
Původ odrůdy
Podle pověsti povolal roku 1772 hrabě de Fries na svůj zámek v Bad Vöslau u Vídně několik vinařů z okolí a předal jim svazky réví odrůdy, které dostal od své obchodní agentury v Oportu v Portugalsku. Odrůda měla takové přednosti, že za několik let byly v okolí obce vysazeny dvě třetiny vinic odrůdou Blauer Portugieser, které se podle obce říkalo též „Vöslauer“. Pěstování se rozšířilo i do sousedního Badenu a postupně do celé monarchie. V Bad Vöslau vzniklo u tamní firmy R. Schlumberger v roce 1848 první šumivé víno z Modrého Portugalu, které si získalo nesmírný ohlas daleko za hranicemi Rakouska. Od konce 18. století se pěstuje také na Moravě a v Čechách. Kolem roku 1935 činil podíl Modrého Portugalu z celkové výměry českých vinic 9 %, na Moravě dokonce 16,5 % a byl tak nejrozšířenější modrou odrůdou. Dnes se podílí na odrůdové skladbě vinic v ČR 3,9 %.
Réva
Réva modrého portugalu je typicky bujného růstu a keře mají velkou životaschopnost. List je střední až velký, světle zelený, hladký, nehluboce dělený. Tlusté réví vyzrává středně. Je poměrně suchovzdorné, ale málo mrazuvzdorné. Trpí více houbovitými chorobami a jeho velké hrozny snadno hnijí. Úrodnost je výborná a pravidelná což většinou svádí vinaře k tomu, aby využívali nadmíru. Na orientaci polohy a na půdu jsou malé. Nesmí se vysazovat do dolin. Snáší sucho. Sklizně jsou vysoké po mírných zimách. Po mrazovém poškození se keře rychle regenerují a vynahrazují ztráty. Hrozny jsou velké, křídlaté, středně husté. Bobule střední, kulaté, s tenkou slupkou modré barvy. Dužnina je řídká, má málo kyselin i cukrů. Zrání hroznů je rané až středně rané. Hrozen může sloužit i jako nenáročný stolní hrozen.
Charakteristika vína
V ČR byl Modrý Portugal nejrozšířenější modrou odrůdou nejen pro vysokou úrodnost, ale i pro dobrou „pitelnost“ jemného, svěže aromatického vína. Jemně rubínová barva a mladistvá vůně květin jsou nejtypičtějšími znaky. Víno má méně tříslovin, je lehčí, velmi příjemného projevu, vyniká výbornou harmonií. Rychle zraje, je vhodné ke konzumaci již za několik měsíců po sklizni.
Další využití odrůdy
Použitím speciální technologie – tzv. karbonické macerace lze vytvořit velmi příjemný typ mladého červeného vína z Modrého Portugalu, které přichází na trh pod názvem „Martinské víno“ v den svátku sv. Martina, tedy ještě před Beaujolais, k němuž se dá směle přirovnat. Víno Portugalu se občas užívalo ke spojování s vínem Frankovky, aby se docílilo rychlejšího zrání a zjemnila se tvrdost kyselin a tříslovin Frankovky. Takovou směs nazývali na Slovácku „Slovácký granát“ a bývala velmi oblíbená.
Podávání vín
V minulosti bývalo na venkově doprovodem pracovních svačin i běžných denních jídel.Vína Modrého Portugalu se pila často k družné zábavě pod víchem, kde se podávaly studené masité pokrmy. Lehká vína této odrůdy se hodí k zahánění žízně při stolování a dají se kombinovat s velkou paletou pokrmů, neboť svou neutralitou výraz jídel nijak neruší. Zároveň jsou vhodná ke zrajícím sýrům.

Vrboska
Mladší odrůda, jejíž zápis do Státní odrůdové knihy byl proveden roku 2004.
Původ odrůdy
Velmi raná moštová bílá odrůda pocházející z křížení Tramín červený x Čabaňská perla. Byla vyšlechtěna na Šlechtitelské stanici vinařské ve Znojmě šlechtiteli Ing. Milošem Zbořilem, Ing. Jaroslavem Tomáškem, Ing. Jindřichem Ševčíkem, Ing. Ivanou Ludvíkovou a Jiřím Hladíkem.
Réva
Hrozen je středně velký, středně hustý s krátkou až středně dlouhou stopkou. Bobule je středně velká, kulatá. Barva bobule je růžová, dužnina je bez zbarvení. Doba rašení oček je velmi raná. Sklizňová zralost začíná ve třetí dekádě srpna. Odrůda je odolná proti napadení plísní révovou, ostatním houbovým chorobám a mrazům odolává středně. Výnos hroznů je nižší. Je doporučována zejména pro výrobu burčáku, který má výbornou kvalitu. Hrozen je možno využít pro přímý konzum.
Charakteristika vína
Víno je jemně aromatické, lehké. Pro získání kvalitní suroviny se nedoporučuje hrozny nechávat dlouho na keři, při přezrání totiž ztrácí kyseliny.

Zweigeltrebe
(Rotburger)
Zaujímá 4,5 % z celkové plochy vinic, její zápis do Státní odrůdové knihy byl proveden roku 1980.
Původ odrůdy
Odrůdu vyšlechtil v roce 1922 dr. Fritzem Zweigelt ředitel vinařské školy v Klosterneuburgu v Rakousku křížením odrůd Svatovavřinecké a Frankovka. O její rozšíření se zasloužil po druhé světové válce dr. Lenz Moser. V současnosti je v Rakousku nejrozšířenější modrou odrůdou a plochy se stále zvětšují. V Rakousku je nejvíce pěstovanou odrůdou. K nám byla dovezena spojeneckými vojsky v druhé polovině 60. let. Vína jsou v prvním roce hrubší, ale po vyzrání dostávají harmonii a pevnost.
Réva
Réva je bujného růstu. Listy jsou velké, tmavozelené. Růst vzpřímený. Hrozny středně velké, křídlaté s modročernými, kulatými bobulemi, které mají pevnou slupku a dobře odolávají plísni šedé. Réví vyzrává dobře. Má dobrou mrazuodolnost, odolnost proti houbovým chorobám je střední. Sklizně dává pravidelné a bohaté. V teplých oblastech snese i druhořadé polohy. Vhodná odrůda pro hlinité půdy, na písčitých ochabuje růst. Zrání hroznů je střední. Plodnost je pravidelná a velmi dobrá. Z vyšších sklizní jsou vína hrubá, pro výrobu kvalitních vín potřebuje omezení násady hroznů řezem a jejich probírku.
Charakteristika vína
Vína jsou charakteristická tmavě granátovou barvou s fialovým zábleskem a mají aroma ovocně-kořenité, často připomínající bobulové ovoce. Chuťové vlastnosti jsou silně závislé na velikosti sklizně hroznů připadající na jeden keř. Při omezených sklizních jsou vína barevná, plná, po vyzrání jemná a hebká, ale nepostrádají při tom dostatečné zastoupení tříslovin a určitou říznou pevnost.
Podávání vín
Odrůda je vhodná pro všechny typy jídel. Nejčastěji jsou doporučovány k nejrůznějším masitým pokrmům i vydatným sýrům.

Cabernet Moravia
Cabernet Moravia tvoří 0,8 % plochy vinic ČR, zápis do Státní odrůdové knihy byl proveden roku 2001.
Původ odrůdy
Odrůdu vyšlechtil Lubomír Glos v Moravské Nové Vsi křížením Cabernetu Franc a Zweigeltrebe.
Réva
Odrůda má bujný růst. Listy jsou velké, tmavé, méně dělené, střední až velké. Hrozny středně husté. Bobule jsou středně velké, kulaté. Mají pevnou a plísni šedé odolávající, modročernou slupku. Bobule mají velmi příjemnou chuť. Zrání je velmi pozdní. Plodnost je výborná a pravidelná. Patří do nejteplejších poloh a oblastí. K výrobě vysoce kvalitních vín je třeba regulovat sklizně.
Charakteristika vína
Červená vína mají tmavě granátovou barvu, jemně kabernetové tóny ve vůni i v chuti černorybízová. Po odbourání kyseliny jablečné je víno plné, hebké, s dobře strukturovanými tříslovinami a s dlouhou perzistencí. Pokud je technologie dobře zvládnuta, patří Cabernet Moravia ke špičkovým moravským červeným vínům.

Ariana
Zápis do Státní odrůdové knihy byl proveden roku 2001.
Původ odrůdy
Odrůda ariana vznikla ve Šlechtitelské stanici v Perné prací ing. F. Zatloukala a ing. L. Michlovského křížením Ryzlinku rýnského a Svatovavřineckého s Zweigeltrebe.
Réva
Réva je středně bujného růstu, listy jsou menší, kruhovité, hrozen hustý, středně velký. Bobule střední, zploštělá, slupka modročerná. Úrodnost je vysoká při dobré cukernatosti.
Charakteristika vína
Červená vína odrůdy Ariana jsou jemná, harmonická, plná. Granátové zbarvení vín je spojeno s hebkými tříslovinami a širokou plností. Připomíná vyzrálá vína odrůdy Zweigeltrebe.

Agni
Zápis do Státní odrůdové knihy proveden 2001.
Původ odrůdy
Odrůda Agni vznikla spoluprací šlechtitelů ze šlechtitelských stanic ve ŠSV Velké Pavlovice a v ŠSV Perné – J. Havlíka, ing. F. Zatloukala a ing. L. Michlovského – křížením odrůd André a Irsai Oliver. ŠSV. Zatím není více rozšířena.
Réva
Je bujného růstu, středně hustého olistění. Hrozny má malé až střední s malými bobulemi modročerné barvy. Je charakterizovaná výrazným muškátovým aromatem. Odolnost proti houbovým chorobám je střední. Hrozny dosahují vysoké cukernatosti a zrají brzy.
Charakteristika vína
Víno je plné, zvláštního s výrazným muškátovým aromatem. Uplatnění má při výrobě vín dezertních.

André
Zápis do Státní odrůdové knihy proveden 1980.
Původ odrůdy
Vznikla křížením Frankovky a Svatovavřineckého ve ŠSV ve Velkých Pavlovicích v roce 1961. Šlechtitelem byl Ing. Horák. Odrůda byla nazvána na počest Ch. K. Andrého, který v Brně založil první spolek pro šlechtění ovoce na světě a podnítil tak zájem o získávání nových odrůd křížením. V Čechách se André pro své pozdní zrání téměř nepěstuje, na Moravě tvoří 1,8 % plochy vinohradů. Je pěstován v brněnské, mutěnické, bzenecké oblasti a také v Podluží.
Réva
Bohužel má slabý růst a bohatou plodnost. Proto potřebuje opatrné zacházení a dobrou výživu.
Charakteristika vína
Víno je kvalitní, harmonické, plné s intenzívní červenou barvou a odrůdovým arómatem. Je vhodné pro delší ležení. Platí zde pravidlo čím déle, tím lépe.

Neronet
Zápis do Státní odrůdové knihy proveden 1991.
Původ odrůdy
Odrůda byla vyšlechtěna Prof. V. Krausem v Lednici na Moravě křížením Svatovavřineckého a Modrého Portugalu s Alibernetem v roce 1965. Pěstována je pouze v malé míře v ČR (0,2 % celkové plochy vinic). Je to odrůda zatím nedoceněná.
Réva
Je bujného růstu, zraje brzy, pravidleně plodí. Je to odrůda doplňková, která se užívá k tomu, aby se zlepšila barevnatost červených vín přirozeným způsobem.
Charakteristika vína
Neronet je barvířka, odrůda jež má červené barvivo nejen ve slupce, ale i ve šťávě bobulí. Kromě toho dodává směsím červených vín hebkost a plnost a poněkud jižní charakter. Poskytuje vína vysoké barevné intenzity i v méně příznivých ročnících. Víno je díky nižším kyselinám harmonické, neutrální chuti a vůně, s barevnou mohutností.

Cabernet Sauvignon
Zápis do Státní odrůdové knihy proveden 1980.
Původ odrůdy
Vznik odrůdy byl náhodný- opylením Cabernet francu pylem odrůdy Sauvignon. Vznikl náhodným opylením odrůdy Cabernet franc (kříženec s révou lesní) pylem odrůdy Sauvignon, pravděpodobně existoval již v době římské. V polovině 16. století se o jeho rozšíření v Bordeaux zasloužil kardinál Richelieu. V poslední době se stal nejmódnější modrou odrůdou. U nás větší rozšíření pro své pozdní zrání neměl a ani nemá (nyní 1,2 % plochy), ale pěstuje se již více desetiletí.
Réva
Cabernet Sauvignon je středního až bujného růstu, letorosty jsou vzpřímené, řídce olistěné, dřevo vyzrává dobře. Je to odrůda vhodná i do skeletových půd. Úrodnost je střední vzhledem k určité náchylností na sprchávání je nutné vysazovat jen dobrý klonový materiál. Hrozny jsou středně velké s malými, kulatými bobulemi modré barvy. Vína mají bohatý obsah taninu a antokyanů, ale i kyselin.
Charakteristika vína
Již v bobulích se objevuje typické aroma připomínající černý rybíz s travnatou příchutí. Víno zraje velice pomalu. Teprve při zrání vína na sudech barrique a po dlouhodobém uložení na lahvích se objevují nejvzácnější tóny zralosti a plnosti červeného vína. Vína mají vysoký obsah červeného barviva.

Merlot
Původ odrůdy
Starší odrůda pocházející z Francie. Její genetický původ poukazuje na křížení s Cabernetem. Je globálně rozšířená, největší plochy se nacházejí ve Francii, v ČR se pěstuje minimálně, zatím spíše pokusně (0,6 % plochy vinic).
Réva
Merlot
Odrůda je velmi náročná na teplo i na ošetření, u nás dozrává lépe a dává plná vína. Je však nutné vysazovat jen ty nejlepší klony, jež nejsou tak náchylné ke sprchávání.
Charakteristika vína
Tato odrůda je „barvířka“ tzn. je vhodná do kupáží. Je především určena ke zlepšování barevné intenzity červených vín. Vzhledem k neutrální chuti a vůni nenarušuje odrůdový charakter vín.

Alibernet
Zápis do Státní odrůdové knihy proveden 1975.
Původ odrůdy
Odrůda byla vyšlechtěna ve VÚ v Oděse roku 1950 kombinací odrůd Alicante Bouschet a Cabernet Sauvignon. Není v ČR příliš rozšířena, tvoří 0,5 % plochy vinic ČR. Pěstuje se v malé míře na Slovensku. Je barvířka. Dužninu má s kabernetovou příchutí. Víno má v dobrých ročnících intenzivní kabernetový buket a vysokou barvu.



Archiv

Fotoalbum

počítadlo.abz.cz
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se