« Úvod | Veronika Žilková »

Brejloun

Tak s tímto pánem jsem si tady už taky užila pár horkých chvilek. Zpočátku vypadal docela sympaticky a vedl intelektuální řeči. Přesně do té doby, než se z něj vyklubal docela slušný alkoholik.Momentálně z něj mám trochu obavy.Ale od začátku. Nejdřív chodil na dvoudecku a panáčka a vyprávěl, jak pracoval v Rusku, řešili jsme různé politické otázky, bavili jsme se o hudbě, lidských vztazích, dětech a tak různě. Potom mi začal lichotit, že jsem nejen krásná, ale i inteligentní, načež jsem mu vždy odpovídala svou replikou, že by měl navštívit očního lékaře a změnit optiku. To bylo vše v pořádku. Pak se tu párkrát rozseděl, když tu byla nějaká společnost a ve finále se stával velkým kavalírem, chtěl za všechny platit a bouchat bublinky a podobně. Taky chválil moji češtinu a požádal mě, jestli bych mu neudělala korekce jeho textů, kterými přispívá do časopisu. To jsem mu klidně slíbila. Jenže on pak přinesl porno povídky nejhrubšího zrna. Přečetla jsem pár stránek a byla jsem celkem zhnusena a přemýšlela jak vtipně ho odmítnu. Nechal mi na to 14 dní, takže jsem to vymyslela a řekla mu něco v tom smyslu, že to není můj šálek kávy a ať se nezlobí, že do toho tedy nejdu. Že proti němu nic nemám, že si ty články určitě najdou svého čtenáře, ale já s ním nechci mít nic společného. Kupodivu to vzal bez reptání a ještě se omlouval. Nedávno se tady taky trochu zasekl, to jsem tu měla kamarádku a ještě tu seděl nějaký člověk a opět proběhla nabídka bublinek apod. Kamarádka mě naštěstí neopustila a tak se nám ho společnými silami podařilo po deváté hodině vyštvat. Poklidila jsem tu a když jsem odcházela domů, čekal na mě a začal mě zvát někam do vinárny v klidu popít a tak. Jenže už jsem nebyla v obchodě, nebyl můj zákazník, ke kterým se snažím být vždy slušná, takže jsem se ho velice rychle zbavila. Ovšem ten nejhorší zážitek přišel teprve pár dní na to, pán sem přišel už trochu upravený a po své oblíbené kombinaci byl na šrot. Sice pořád jakž takž komunikoval, ale všechno opakoval několikrát a zase se neustále ptal, jestli mi něco nedluží. Bohužel tu zrovna byla jedna zákaznice, momentálně opuštěná duše a ta se s ním začala bavit, potykali si, proběhl polibek a tím mi samozřejmě parádně ztížila mou snahu se dědka zbavit. Nakonec se dílo podařilo, dědek sice ještě venku močil, což byl parádní trapas, když okolo bylo dost lidí z baráku. Povedlo se mi ho nasměrovat k domovu. Když jsem odcházela, plácal se okolo plůtku, radši jsem dělala, že ho nevidím a zdrhala. Jenže pak jsem se podívala doma z okna a viděla jsem ho ležet na chodníku, byl jako chrobák na zádech, mával rukama nohama a nemohl se zvednout. Lidé chodili okolo něj a vyhýbali se mu velkým obloukem a asi i s velkým opovržením. Naštěstí byl doma můj drahý a tak mu udělal odtahovou službu, ani nechtěl moji pomoc, zvládnul to sám. Byla jsem mu za to moc vděčná, sice je Brejloun opilec, ale přece jen.....
Zatím se tu ještě neukázal, ale vyléčil mě z mé dobromyslnosti či zištnosti několika málo korun tržby, to fakt nemám zapotřebí.




Archiv

Fotoalbum

počítadlo.abz.cz
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se