« Úvod | Eleanor Moran - Až moc... »

Druhý břeh

Jde ulicí plnou stínů, ulicí plnou nenávisti, všichni se mračí, všichni jsou černí, nikdo nemluví, nikdo ji nezdraví.
Klopýtá dál, v ruce má květiny, nabízí je lidem, usmívá se na ně, nikdo je od ní nechce, nikdo se na ni neusmívá.
Pokračuje v cestě, sbírá poslední zbytky sil, nejde se jí lehce, musí odpočívat, to břemeno na zádech je tak těžké, už ho dál nemůže unést..... padá k zemi....
Nikdo ji nepomáhá, překračují ji, nevšímají si ji.
Podaří se jí vstát a znovu jde, přestává vnímat, nic nevidí, nic neslyší, květiny jí padají z rukou....
Myslela, že to bude krásná cesta, krásná poslední cesta..... není
Konečně došla k potoku a skočila, je na druhém břehu.....
Jde dál, o krásnou zelenou trávu si otírá boty plné popela, vidí květiny, stromy, lidi se usmívají, lidi jí vítají...... je tam a je šťastná.....

Archiv

Fotoalbum

počítadlo.abz.cz
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se