« Úvod | Všechno není zapomenut... »

Čtvrtý byt

Sice si nikdy nepřála bydlet v paneláku, ale na druhé straně se moc těšila, že konečně přijde do super nového bytu, kde nebude muset nic předělávat, přijde do hotového do nového..... byla nadšena, nebudou žádní řemeslníci, žádný bordel, jen se nastěhuje a bude bydlet.
Tak zase přišlo balení a stěhování. Holčičky dala k rodičům a pustila se do toho, bylo to hektické, prostě čím víc se rozmnožovali, tím víc věci se nashromáždilo a tím bylo víc balení.
Rozhodli se, že vzácné věci nebudou svěřovat stěhovákům a odstěhují si je sami. Domluvili se s kamarádem, který vlastnil Avii, že jim s tim pomůže. Naložili auto a hurá do nového. Vyvezli první dvě várky věcí až nahoru do osmého patra, ona je začala rozmisťovat a když se třetí várkou jel on, podařilo se mu výtah přetížit a uvízl s ním ve třetím patře. Začala shánět pomoc, ale v domě celkem ještě nikdo nebydlel, mezitím se kamarád snažil dostat do strojovny výtahu a nahodit pojistku, která vypadla s tím, že tomu rozumí, jenže zámek byl bezpečnostní a jemu se akorát podařilo ho poškodit. Nakonec po dobré hodině se jí podařilo sehnat ve vedlejším domě dobrou duši, která měla klíč od výtahu, jeho vysvobodili, věci na zádech vynesli do osmého patra a vzdali to, byla půlnoc.
Ráno hned volali a snažili se domluvit opravu výtahu. Jenže nic nefungovalo tak, jak předpokládali. Výtaháři sice přišli, ale zjistili, že zámek je poškozený, že se do strojovny nedostanou, takže to předali zámečníkům, kteří přišli až za týden.
Čas je honil, takže další den s dodávkou dojeli znovu na novou adresu, kamarád neměl čas jim pomoci, takže věci jen nanosili do suterenní prádelny, kterou jim ochotný domovník odemknul a oni dva pak na zádech to vynosili těch v podstatě devět pater. Oba dva si hrábli na dno svých sil a přežívali snad jen díky těm bordovým tabletkám, zvaných ibuprofen.
Ale na další den měli objednané oficiální stěhováky, kterým tu úžasnou novinu oznámili, že prostě budou stěhovat do osmého patra po schodech. Ti ale měli radost! :) Pro jistotu přijely rovnou dvě posádky - 6 namakaných chlapů.
On byl u auta dole a ona nahoře vítala zpocené stěhováky vodou a dirigovala je, kam mají věci uložit.
Zvládli to, bylo nastěhováno.
Ona celou noc zařizovala dětský pokoj, další den se měly vrátit holčičky, musela, nic nebylo víc důležité.
Postupně vybalovala další věci, a taky zjišťovala, že ten byt má přece jen nějaké nedokonalosti. Sice jsou dva dětské pokoje, ale aby se dostala z jednoho do druhého, musí obejít půl bytu, to se jí nezdálo. Takže v tom panelu vysekali mezi pokoji dveře. Nebylo to jednoduché, museli se řezat dráty zpevňující panel, nebylo kam dávat suť, nebylo to jaksi oficiálně, nakonec suť roznášeli postupně v igelitkách do popelnic po celém sídlišti, ale holčičky měly dva průchozí pokoje, v jednom hernu, v druhém ložnici.
Taky původní paneláková linka jim nevyhovovala, nastěhovali si tu svojí, tu stávající dali do chodby proti koupelně a používali ji na úschovu všech věcí potřebných k hygieně a taky dřez nechali připojit jako druhé umyvadlo. No co, bylo jich hodně, a když měli dvě WC, proč by neměli mít i dvě umyvadla, ne.
A pak se instalovala ta jejich kuchyňská linka, sice se bohužel nedala dát do rohu, jak by se jí to líbilo, jenže skříňky byly jednotlivé, nechaly se poskládat dle potřeby.
Na linku přišla dlažba, stěny se taky obložily dlažbou, strhali se tapety, vyštukovalo se, vybílilo......
A ona si jednou tak sedla a uvědomila si, že vlastně ten nový byt nechtěla vůbec předělávat, že byla nadšena, že je hotový a už v tom zase jede......


Archiv

Fotoalbum

počítadlo.abz.cz
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se