« Úvod | Jiří Březina - Poledni... »

Jaroslav Hutka

Měl jsem pocit, že všechno znám už od dětství, kdy naši rodinu vystěhovali z domu a otci sebrali obchod s nábytkem, ale stejně to byl šok, když jsem vstoupil do archivů. Ta doba byla ještě krutější, než jsem myslel, jenomže časem se komunistům podařilo obraz katastrofy rozmlžit. A bylo by ho dobré zase zaostřit, protože kdybychom pochopili tehdejší destrukci, lépe porozumíme přítomnosti.

Režim fungoval díky tomu, že se většina obyvatel dala na jeho stranu, nabídl sviním, aby se předvedly jako svině a oni to vzali. A vůbec se nedá říct, že to dělali jen komunisti, byli to... Češi. Z toho se vzít ponaučení dá.

Proti bolševikovi bylo hodně mladých, dost jich sáhlo i po zbrani. Měli jsme tu dvě stě tisíc politických vězňů a většinou právě mladých, popravovali se devatenáctiletí kluci.

Děcko si ještě neuvědomuje krutost, ale stejně to byl skok do studené vody. Došlo mi že tu jsou síly, které klidně popadnou rodinu a vystěhují ji dva dny před Vánocemi na venkovskou policejní strážnici, protože měl otec obchod s nábytkem a buržoazie musela z města.

Byla to teskná doba bez perspektivy a i když se člověku před třicítkou strašně chce žít a realizovat, já myslel, že mě každým rokem zakážou. Tehdy všichni říkali, ať se urovnám, ať některé věci neříkám moc nahlas, ať se přistřihnu, a já jsem dvakrát přikývl - z únavy. Z toho, jak jsem byl dvacet čtyři hodin denně v bezvýchodném blbákově. Dvakrát jsem se rozhodl, že budu dělat představení konvenčněji, ale nepodařilo se, protože jsem si vždycky stoupl před publikum a strašně mě vytočilo, jak ze sebe dělám blbce. Nakonec jsem celá ta dvě představení nadával - a i když jsem si rozumově poskládal, jak předejít problémům, emolce to smetly.

Koncem šedesátých let došlo na moment ke smíření, lidé uz nenadávali na ulici, že jsme špinavci s dlouhými vlasy, po ruské okupaci se na nás dívali spíš jako na ty odvážnéjší, ale rok 1970 už byl zase děsivě temný. V té chvíli jsem začal být na lidi vzteklý - měl jsem pocit, že zradili a že my jsme poslední mohykáni, kteří jen čekají, kdy nás taky vychytají.

Víte, komunismus a kapitalismus, to jsou dvě strany mince. Komunismus vznikl jako zoufalá obranná reakce proti chamtivému kapitalismu, a za to, že lidi tyhle zvrácené ideje ještě volí, za to můžou hoši, kteří tu zase začali vyvolávat ducha neférového kapitalismu. Až začne být společnost férovější, průhlednější a méně chamtivá, popularita komunismu klesna na dvě tři procenta.

Volby? Těm se musím smát. Vracel jsem se z koncertu a ukecaná pujmpařka mi řáká: "Tenhle národ jednou dostane facku modrou ,podruhé oranžovou, a tak si lítá ode zdi ke zdi." Tak nějak to je. Politické špičky jsou chamtivé vlevo nebo vpravo. Lžou nebo jsou mimo.

Archiv

Fotoalbum

počítadlo.abz.cz
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se