« Úvod | Eleanor Moran - Až moc... »

Arnošt Lustig

To nejdůležitější v psaní je pravda. A politika zahrnuje do svých nutných vlastností lež. Chruščov na otázku, co je politika, odpověděl: „Politik je člověk, který jde do vesnice, kde není řeka a přesvědčí lidi, aby si postavili most“. Komunistická strana sice dělala psí kusy, aby spisovatele zkorumpovala, ale přesto jsme jí nemohli sloužit. Literatura, která lže, není literatura, ale propaganda.

Za osvobození Československa padlo sto osmdesát tisíc sovětských vojáků. A to se počítá. My jsme tehdy nevěděli, že Stalin byl masový vrah. V nacistických koncentrácích jsme přežili peklo a najednou přišli komunisti s příslibem spravedlivější společnosti, kde nebude rasismus, ani zákony postrádající spravedlnost. Jenže když se zmocnili vlády, neuvěřitelně se zkurvili – řečeno jazykem předměstí. Nakonec začali požírat a popravovat sami sebe. Ty statečné a nezištné z lágrů zavřeli do věznic a vše svaté a čisté, co sliboval komunismus, znesvětili a pošpinili na několik set let. Ulpělo na nich tolik krve a špíny, že si jejich pohrobci musí změnit jméno, aby je společnost mohla brát vážně.

Komunismus představoval pokus o moderní totalitu založenou na utopii, že přírodě lze poručit, lid inženýrsky zušlechtit a stvořit nového člověka. A to se nepovedlo, lidi začali reptat a komunistická strana se začala chovat jako zhrzený milenec: zavírala rebely do vězení a koncentračních táborů. Dnes jsou všichni vděčni osudu, že to skončilo.

Nerozhodnost rozleptává. Rozhodnutí ulevuje.

Věřím i nevěřím v Boha. Jsem někde mezi. Podle mě existuje síla, člověkem ještě neobjevená, která přináší řád a řídí děje, nad nimiž zůstává rozum stát. Zatím jsem si vždycky vystačil se svědomím. To je úžasný a zároveň strašidelný vynález, jímž je člověk schopen kontrolovat sám sebe, rozeznávat dobro od zla, správné od nesprávného a spravedlivé od nespravedlivého., něco mi brání, abych se dotýkal pobožných, které víra povznáší a zušlechťuje. Ale líbí se mi duchaplnost Voltaira, který řekl: „Sám v Boha nevěřím, ale jsem rád, že v něj věří můj krejčí. Aspoň mě neokrade.

Moje životní filozofie: Žij a nechej žít. Pokoušej se být fér. Máš-li se rozhodnout mezi lepším, i když na tom proděláš, a horším, co ti přinese prospěch, rozhodni se správně. A o tom píši i ve svých knihách. Zajímá mě mravnost, čest a odvaha tváří v tvář blížící se smrti. Slušnost totiž pokládám za zákon člověka. Je to bohatý pojem. Můžeš do něj zahrnout všechno – nejlepší lidi, pokolení, hrdiny, dobrodince, poctivce…..Starozákonní Židé říkali, že slušnost je jako motýl, který letí přes moře. Musí pořád mávat křídly, aby se neutopil. Slušnost nejde našetřit jako peníze! To, že jsem byl včera slušný, mi nepomůže, když nebudu slušný i dnes. Mravnost je jako motýl nad oceánem. Jakmile přestane mávat křídly, zahyne.

Jestli se bojím smrti? Ani nevím. Je to žena, milenka, kurva? Jak přijde? Nejradši bych se vypařil, aby se mnou nikdo neměl starosti…. Znáš to, jak ten chlápek dorazí k bráně pekelné a Lucifer ho provádí podsvětím? Přijdou do prvního sálu, kde se všichni milují. „Tohle, že je peklo?“ diví se nebožtík. Ve druhém sále je hostina, jídlo až do stropu. Chlapík je zase překvapený. Pak konečně otevřou dveře do místnosti, kde se v kotlích smaží hříšníci. „Tohle jsem si myslel, že je peklo“, povídá chlap. A Lucifer na to:“ To je, ale jenom pro křesťany, oni to tak chtěj….“



Archiv

Fotoalbum

počítadlo.abz.cz
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se