« Úvod | Všechno není zapomenut... »

Skutečný Miloš Kopecký



Motto:
Nejsem filosof. Nevěřím dosti rozumu, abych mohl věřit nějakému systému. Co mě zajímá, je vědět, jak je třeba se chovat, když nevěřím ani v boha, ani v rozum.
Albert Caus

Nekrčit se a neponižovat,
Ale také se nevytahovat
A nečinit se lepším.

Jsme jedinci, jsme produkt,
Ale s nadějí na svobodu.

Povaha je osud člověka.

Balzac říká, že muž má mít 7 žen.
Každou s jiným určením.
To by se mi velmi líbilo, ale myslím, že dnes je to jaksi nad poměry.

Třeba moralita nesobeckosti:
Člověk má žít pro druhé.
Dobrá, říkal jsem si, ale co budou dělat ti první?

Kdo má vlastní charakter,
nepotřebuje zásady, překážely by mu.

Zásadovost je pomůcka, jest do prkýnko držící ve správné poloze ruku, vyztužuje, co je bez kosti.

Všechno, čemu jsme se kdysi v mládí z nerozumu vysmívali, čím jsme pohrdali, co nám přišlo mrtvé, strnulé a konzervativní, stařecké a neodvážné, vše znělo našim uším jako omšelá melodie starého kolovrátku, kterou už nikdo neposlouchá,
To všechno ….. BYLY PRAVDY.

Žádný člověk, ani já, nebude divákem z vděčnosti hercům, ale pouze ze zájmu. Dnes je více zábav, více možností útěku od sebe. Jsou tu bary, noční podniky, atrakce a lákadla a pitomosti. Je spíše méně než více peněz, více zajímavostí přímo v životě, a vcelku mají lidé – jistě mylný – pocit, že už všechno viděli a že jim divadlo nemá co vzrušujícího ukázat.

Nejhloupější věty začínají obvykle slovy: já jsem vždycky říkal, že ……

Smrt je milenka nejsladší, nespolehlivá a nedochvilná. Nespolehlivá, když po ní toužíte, just nepřijde.

Hrál jsem vysokou hru se životem. Řekl jsem si, že budu žít tak, jak se mi chce, bez ohledu na pověst. Pověst sem, pověst tam… nepřející darebáky jsem časem totálně urazil. Dokonce m přestali pomlouvat a zajímat se o mne. Doslova jsem je utahal.

Vousatá prostopravda je, že život nemůžeme ani popsat, ani opsat, ani vylíčit, ani sdělit: vousatá prostopravda je, že život musíme prožít a nemůžeme ho vědět.

Existuje totiž objektivní svět a na něm lidé, a ti jsou zrcadlem nechtěným a bezděčným, do značné míry pravdivým zrcadlem, které ukazuje jak se jevím.

Kde v půli život náš je se svou poutí, procházet musel jsem tak temným lesem, že pravý směr jsem nemohl uhodnouti. Dante

Rozkoš je rozkoší jen proto, že je krátká, dokonce právě rozkoš je opakem věčnosti.

S každým člověkem na světe mluvím vážně. Vážně přece není smutně. Někdy žertuji, což znamená, že říkám žertovnou formou, co vážně myslím. Nevážně mluvím jenom s podvodníky.

Nic z toho, co o čemkoli říkám, si nečiní nejmenší ctižádosti být obecně platným, objektivním soudem.

Nikdo nemůže mluviti jen pravdu: Kdo říká, že vždycky mluví jen pravdu, lže.
Jest milosrdná lež, je lež ze zdvořilosti, je lež z nutnosti.
Ne lež sama, ale motiv dělá lháře.


Nadáváme alkoholu, místo, abychom nadávali sobě. Alkohol ještě z nikoho neudělal frajera, ale téměř vždy pomůže frajera odhalit, nebo ho odkryje.

Alkohol není ani dobrý ani zlý. Je jako nůž, kterým si můžete ukrojit z bochníku, anebo jej bližnímu vrazit do břicha.

Na každé láhvi by mělo být napsáno: jsi-li blb, nepij, odhalí se to! Jenže jak by to mohl blb vědět, že?

Neexistuje žádné zlo nebo dobro, které je mimo člověka.

V žádném případě nesmíme pít ze žalu, neštěstí nebo z trablů: ty alkohol nevyřeší, ty může vyřešit pouze chladná a jasná hlava a pravé srdce.

Napít se je dobře tenkrát, napijeme-li se z radosti. Pít na otupění je hanebnost.

Silný člověk má dost fantazie, aby cítil, že má křídla. Slaboch si musí namíchat trochu toho chemického štěstí.

Na světě je tolik lásky, kolik ji máš ve svém srdci. Čechov

Žárlivost není věc objektu, ale subjektu.

Žárlíme proto, že jsme tak primitivní, že je to naše pudově mentální založení, že jsme tak udělaní.

Žárlivost je prostě afekt. Žárlivec vám může poctivě uznat všechny argumenty, ale můžete si to dát za klobouk. Ta prostá duše žárlí dál. Vylepšit nikoho nemůžete, v nejlepším případě kultivovat, ale to je vlastně daleko víc.

Je těžké žárlivci vysvětlovat, že žárlivost je primitivismus, a vlastně opak lásky. Že je to sebeláska, uražená ješitnost, strach ze srovnání, vlastnický komplex, majetnický pud – mám na tebe papíry, tak tady seď.

Vyžárlit nemůžete nic, zato můžete všechno prožárlit.

Můžete mít z magistrátu certifikát na kozu, ale nemůžete mít na ženu.

Ten, koho milujeme, má všechna práva, včetně toho nás nemilovat. Romain Roland.

Štěstí dobýváme teprve tehdy, když překračujeme sebe, když se snažíme o něco nad sebou – nadosobního a neegoistického.

Odporovat rodičům je příliš snadné, ale odporovat módě, nebo dokonce ještě lépe – ignorovat módu je patrně nadlidský výkon.

Vnucená stádnost je odporná jako každá stádnost, ale dobrovolná a svobodně zvolená stádnost není nic jiného, nic víc než docela obyčejné sebeponížení.

Na své cestě ke hrobu se člověk zastaví v divadle, na karnevalu, u přátel. Leckde se zastaví. Nevím, proč by si nemohl zaskočit i do hospody. Ale právě jen zaskočit, aby až vyjde, viděl jasnýma očima, protože ta delší cesta – nikdy to nevíme – může být třeba ta nejlepší.


Proti dokonalým ctnostem druhého není lepší obrany než láska. Franz Werfel

Mysleli si (i říkali), že jsem domýšlivý. No bodejď! A jak! Ale ne na herectví, jak se domnívali. Právě naopak. Mysleli si, že jsem domýšlivý na to, za co já se styděl – před sebou.

Nejsem hrdina, nikdy jsem jím nebyl, nejsem a nebudu. Mám rád život. Mám hrůzu z fyzického utrpení. Nestřílel jsem po esesácích, neurážel komunisty, poněvadž jsem je chtěl přežít. Já si myslím, že nepřítele musíme buď porazit nebo přežít. Nemůžeme-li ho porazit, pak přežít.

Herectví nelze naučit. Já mohu své žáky nanejvýš naučit jedno – aby se uměli dívat kolem sebe.

Když mi režisér řekne, tak tady máte postel a můžete se milovat, já se ho prám, kde je ženská, a on odpoví, že ta přijde později a zatím ať se obejdu bez ní – tak to jsou zkoušky.




Archiv

Fotoalbum

počítadlo.abz.cz
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se