« Úvod | Eleanor Moran - Až moc... »

Jožo Ráž


Je to otravné, populární hudba se bez popularity samozřejmě dělat nedá. Ale popularita je něco strašného, kdyby to šlo bez ní, dělal bych to tak, ale nejde to. Lidé nemají vychování, netuší, co je být taktní, a chovaj s hrozně.

Utíkám pořád. Nikam nechodím, nedělám nic, co by mě propojovalo s lidmi. Kde jsou lidé, tam nejdu.

Já miluji samotu, třeba motorkáři jezdí na motorkách v hejnech. To já nedělám, já jedu sám, v pustině, kde nikoho nepotkám. Se psy chodím na procházku tam, kde nikdo nebývá, s kamarády popíjím někde zavřený a nikdo neví, kde jsme.

Když se stanete slavným, těch prvních deset fanoušků vás potěší. Když je jich pětiset denně a trvá to třicet let, tak se z toho můžete zbláznit. Já je mám rád, ale jsou strašně nároční a bohužel nevychovaní.

Mám obrovskou moc nad lidmi. Když přijdu na koncert a třicet tisíc lidí tam stojí a já jim řeknu: „Na kolena“, tak kleknou. Mám obrovskou moc, která ale zase jde zpátky z nich na mě. Já svoje publikum miluju, dává mi energii a mohu díky vněmu všechno. Dává mi něco, co nemůžete nikde od nikoho dostat. Ale taky si strašně moc vezme. Je to výměna energií, jež má smysl pro pořádek ve vesmíru. Vím, že bych mohl, to stačí.

Politika je jenom pro ty, kterých se to týká. Mě se politika netýká, já s tím nechci nic mít.

Dokud budu moct dělat, co chci já, bude to fajn. Když nebudu moct dělat to, co chci, střelím si kuli do hlavy.

Musíte odejít ze země, tady už nikdy nebudu mít soukromí.


Já neposlouchám žádnou muziku, nesnáším muziku. Já ji jen dělám.

Mohl bych na plastiku a udělali by mě zase tak hezkého, jako jsem byl. Ale já to nepovažuji za důležité. Myslím, že muž má být především silný. A žena především krásná. A já silný jsem.

Demokracie je o tom, že každý má vlastní názor, a to, že jsem fanda Mečiara, nechápalo mnoho lidí, nejen v kapele. Ale co mohli dělat? Já taky nikomu nemluvím do toho, co má dělat a koho má mít rád.

Ameriku jsem projel jsem dvakrát celou, tak jako jsem komplet projel Sovětský svaz. V Americe jsem si neměl s kým co říct, ti lidé jsou tam pitomí, tam bych neměl co dělat. Žijí tam v masovém měřítku potomci, kteří neumějí číst a psát. V Rusku jsou lidé chytří. Řidič autobusu v Moskvě si s vámi klidně popovídá o filozofii.

To je jasné, všude je dost pitomců, ale v Americe je jich nejvíc.

Sejde mi na pravdě, abych dokázal být v životě pravdivý. A na lásce, to je nejdůležitější smysl a princip vesmíru.

Žiju spravedlivě, chci se dopracovat ke svatosti, abych se už příště nemusel narodit. Můj momentální život je hrozně dobrý, ale už je za odměnu. Snažím se pomáhat světu od bolesti.,

Mluvím pravdu, dělám osvětu, pomáhám a nikomu neškodím.

Já mám dost pesimistickou teorii, jak tahle civilizace dopadne. Jediná naděje jsou malé děti, co se teď rodí. Ty by mohly zachránit svět. Ale my už se řítíme do pekla. To je můj dojem.



Archiv

Fotoalbum

počítadlo.abz.cz
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se