« Úvod | Veronika Žilková »

Pohádka, realita, horor??????


Byla malá, obletovaná a myslela si, že je krásná, .... princezna. Měla dlouhé blonďaté vlasy a cítíla se být princeznou. Nepřipouštěla si posměšky od svých sourozenců, byla šťastná. Pak trochu prozřela a najednou se viděla jako ošklivé káčátko, ale ošklivé káčátko, které nikdy nebude krásnou labutí. A to nedokázala unést, než být opovrhovanou ošklivkou, to radši nebude vůbec. A snila si jak ji všichni budou litovat, jak budou litovat svého postoje k ní, rozhodla se skončit s tím mizerným životem. Vymyslela to, jak skončí. Jenže přišly nečekané okolnosti, které jí v tom zabránily. Takže dál žila, dál se trápila. Překonala pubertu, překonala první srdeční trauma a dál žila jak se dalo, jak dokázala. Několikrát kolem ní letěla láska, párkrát ji přijala a vícekrát odmítla, protože hledala tu svoji, tu svoji vysněnou..... jenže ta nepřicházela. Kamarádky se zasnubovaly, vdávaly, rodily..... a ona dál snila. Snila.... a nic.... a tak ustupovala..... žila.... a ustupovala. A pak ho potkala. Byl krásný, a zamilovaný, a i ona ho milovala. Jenže se bála ho milovat se vším všudy.....měla přece ty své zásady...a byť po něm toužila, myslela si, že dokáže čekat...... nedokázal. Takže další zklamání ze kterého se dlouho nemohla vzpamatovat. Žila dál, nešťastná, vzpomínající......ale nechtěla ze svých zásad ustoupit. Jo, jasně, bavila se, chodila do společnosti, seznamovala se....., ale nikdo nebyl ten její, ten ideální...... A pak už to nechtěla dál pokoušet a změnila adresu..... odešla do úplně neznámého prostředí, kterého se bála, které ji děsilo, ale které chtěla. Chtěla být anonymní, chtěla, aby ji nikdo neznal, nevěděl co má za sebou.... a pak ho potkala.......nebylo to jednoduché, zdráhala se uvolnit stavidla svého zklamaného srdce.... ale povolila, chtěla být šťastná...... a on ji tolik miloval..........a ona:?????? ona si zvykla a myslela si, že dosáhla maxima svých tužeb......Jenže netrvalo to dlouho a viděla, že se opět zmýlila....ale byla zavázaná, už to nešlo tak jednonuše zrušit, měla na něj glejt, měla odpovědnost k jejich společným dětem.......a taky si cosi nahospodařili....... a co teď s tím?????? No co, prostě vydržela, byla podajná, vzdala se svých snů, svých ideálů, zapřela se...... prostě to jinak nešlo a snažila se být šťastná... nebo alespoň spokojená. A to jí vydrželo dalších 30 let.
Je to pohádka, nebo realita, nebo horor??????????????? Kdo to posoudí?

Archiv

Fotoalbum

počítadlo.abz.cz
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se